Na sudetských horách se nezpívá
Pavel Šuba
Tohle není banální story o poblázněným dědkovi, co oskvotoval polorozpadlou lavičku v Bruntáli! Tohle je příběh Josefa Böhmische, starého Sudeťáka, který se nechce nechat podruhé v životě vyhnat. Jako nechodící encyklopedie plevelně a neochotně otvírá svoje trauma z dětství, z tak zvaného Hungermarsche z Krnova do Králík, a tím i nezacelené rány celých jesenických Sudet. Snad mu budete rozumět…
"Kniha je hluboce lidská, dokáže zcela nenásilně vyvolat širokou škálu emocí – od úsměvu i veselého smíchu, až po slzy, úděs a skutečné mrazení v zádech."
Štěpán Jindra, redaktor a překladatel
"Prolnutí historických reálií s poněkud absurdním bojem jednoho zapomenutého "dědka" o zdánlivě bezvýznamnou lavičku dodává celé knize velice silný náboj, který čtenáře nutí přemýšlet nad naší minulostí i současností."
Jiří Glonek, historik
Nejnovější
kniha Pavla Šuby se zabývá stále neprobádanou událostí
z června 1945 – Hladovým pochodem z Krnova do Králík. V rámci
divokého odsunu byly tři tisíce sudetských Němců nesmyslně hnány přes celé
Jeseníky. Asi tři stovky žen, starců a dětí tento stodvacetikilometrový pochod
nepřežily.
Autor opět bádal v archivech, pátral po vzpomínkách v německých materiálech, vyslechl vyprávění posledních pamětníků. Nezůstal ale u prostého popisu tohoto traumatu. Příběh Pavel Šuba beletrizoval a vypráví ho prostřednictvím fiktivního bruntálského rodáka Josefa Böhmische. Díky tomu se kniha stává zároveň jakýmsi sarkastickým průvodcem Bruntálu - mimochodem papírově nejstaršího českého města, druhého největšího města okresu Bruntál.
Pavel Šuba (*1976)
je český novinář a publicista, editor Českého rozhlasu Radiožurnál. Narodil se v Olomouci, žije v Kladně. Dvě dekády působil jako televizní reportér se specializací na českou armádu (Afghánistán, Irák, Bosna, Kuvajt, Kosovo). Miluje cestování v poušti (Libye, Sýrie, Jordánsko, Tunisko a nejčastěji Maroko). Napsal netradiční cestopis Uštknuti Saharou (2017, Arcaro). Část roku tráví tábořením v jesenických lesích a snahou pochopit historii této oblasti. Dovedlo ho to až k napsání románu Klíč k Morgenlandu (2022, Zeď). O pátrání po minulosti zaniklé osady natočil také rozhlasový dokument. V roce 2020 za něj obdržel Česko-německou novinářskou cenu.
Jiří Krbeček (*1980)
je umělecký řezbář (rezbarskeprace.cz) a teď už také ilustrátor. Narodil se v Olomouci, kde stále žije. Je častým tulákem po Jeseníkách. Uhlířský vrh nad Bruntálem, který pro tuto knihu kreslil, důvěrně zná, zejména křížovou cestu, kde kdysi jako začínající řezbář obdivoval reliéfní řezby jednotlivých zastavení. Říká, že práce na ilustracích ho pohltila také proto, že jako dítě, byť nepřímo, následky "odsunu" pocítil - nikdy v životě osobně nepoznal svého dědu. Byl totiž napůl Němec z Velkých Losin. Ví o něm ale, že pod přezdívkou Berggeist brázdil hřebeny Jeseníků na lyžích i pěšky. Jiřímu po něm zbyly jen zažloutlé fotografie Jeseníků, cepín, kletr a mačky. "Starý Böhmisch mi mého dědu trochu připomněl!"