HUNGERMARSCH

divoké vyhnání krnovských Němců v červnu 1945

Hladový pochod neboli Hungermarsch - tento termín používají sudetští Němci z Jesenicka pro událost z června 1945. Tehdy se české ozbrojené složky působící v Krnově rozhodly zorganizovat divoké vyhnání tří tisíc Němců - převážně žen, dětí a starců. Nesmyslným a krutým způsobem je hnali napříč Jeseníky z Krnova do Králík. Pochod začal 22. června 1945 v 5 hodin ráno, měřil sto dvacet kilometrů a vedl přes Vrbno pod Pradědem, Videlský kříž, Domašov a Jeseník, dále pak do Vikantic a Starého města. Podle očitých svědků docházelo cestou k násilnostem a to i na těch nejmenších. Do Králík nedošly asi tři stovky lidí.

Zatímco v Německu existuje několik publikací na toto téma, zejména zaznamenaných vzpomínek přeživších (např. Maria André: Divoký odsun), podrobnější popis této události z českého pohledu prakticky nelze dohledat. V pracech historiků, ale i v samotných historických archivech se toto divoké vyhnání scvrkává jen na několikavěté strohé konstatování. Okolnosti krnovského hladového pochodu v bývalém Československu nikdo nikdy nevyšetřoval, není ani jasné, kdo z Čechů se na násilnostech podílel. V odtajněných spisech ministerstva vnitra z roku 1947 se píše: "...pátrání po, případně prošetření, t. zv. porevolučních událostí z obvodu polit. okresu Krnov zůstalo negativní..." Z materiálů Vojenského ústředního archivu pouze vyplývá, že rozkaz ke stodvacetikilometovému pochodu vydal velitel I. tankové brigády 14. pěší divise. V jeho osobním spisu není o této události žádná zmínka.

Od roku 2017 je na upomínku Hladového pochodu u krnovské synagogy pamětní deska. Poslední přeživší, jejich příbuzní a přátelé se pravidelně v červnu setkávají s Čechy na tak zvaném Pochodu smíření. Organizuje ho spolek Heimatkreis Jägerndorf, jmenovitě Kurt Schmidt. Autor se této pietní akce zúčastnil na Videlském kříži v roce 2022.